Každý den jsme vystavováni reklamním kampaním farmaceutických společností, ve kterých nám ukazují obvykle spokojené a díky blahodárným účinkům různých tablet zdravé lidi užívající si život naplno s úsměvem na rtech. Bohužel, užívání většiny farmaceutických přípravků nám krásu, ale ani zdraví nezajistí. Naštěstí má každý z nás možnost si vybrat, zda bude investovat do leckdy pochybných a předražených doplňků stravy a čekat na zázrak, nebo zvolí změnu svého často nevhodného životního stylu. Finanční prostředky, čas a úsilí se dají vložit například do nákupu zdravějších a kvalitnějších potravin, dovolené na čerstvém vzduchu či sportovního náčiní, a tím tak skutečně své zdraví zlepšit.
Není ovšem pochyb, že pro většinu lidí je mnohem pohodlnější zatížit organismus polykáním tablet, než začít s pohybem. Obzvlášť když – vraťme se k reklamám - výrobci často tvrdí, že díky užívání jejich přípravků budeme zdraví, náš zdravotní stav se začne každým dnem (né-li dokonce každou hodinou) zlepšovat a nemoci se nám budou vyhýbat. Z některých přednášek firem si dokonce můžete odnést dojem, že pokud jejich přípravky neužíváte, je téměř neuvěřitelné, že ještě žijete... A čím více si toho koupíte, tím lépe. Věřte, že výrobce vás bude milovat, Vaše tělo už pak ale podstatně méně a nebojte se, dá Vám to patřičně najevo.
Většina doplňků stravy ovšem pomáhá alespoň jako placebo - věř a víra Tvá Tě uzdraví - a například po krátké době užívání pseudošvýcarského přípravku na klouby někteří nemocní důchodci s osteoartrózou skáčí jako kamzík.
Podíváme se, jak je to v případě léků vázaných na lékařský předpis. Zde o léčbě rozhoduje lékař, který dle svého (kéž by pouze odborného) úsudku předepisuje léky svým pacientům. Bohužel ani zdaleka nebývá výjimečným případem situace, že pacient užívá několik léků naráz a ty se navzájem ovlivňují (jeden lék např. snižuje / zvyšuje účinek druhého), či předpis léků, které mají primárně úplně jiný účel. S tímto názorem se můžeme setkat například u mnoha uvědomělých lékařů, kteří kritizují předepisování poměrně nebezpečné a organismus zatěžující hormonální antikoncepce na léčbu akné, ke zmírnění nežádoucího ochlupení na různých částech těla, na úpravu menstruačního cyklu nebo z důvodu předcházení menstruačním bolestem. Proč to lékaři dělají? Doufejme, že ve většině případů jde jen o neodbornost a ne jejich snahu si přivydělat pomocí provizí farmaceutických firem…
Jak je možné, že pacient užívá léky, které se mohou navzájem negativně ovlivňovat? Je to vina lékaře nebo pacienta? Obou? Vyberte si: lékař by se měl svého pacienta pravidelně ptát, jestli mu nějaký jeho kolega už nějaké léky nepředepsal (a to nejen na daný zdravotní problém, který v tu chvíli řeší, ale obecně, jestli nějaké bere), jenže pacient by měl zase všechny léky, které užívá, hlásit, i když se na to lékař sám nezeptá. Na druhou stranu, i když se zeptá, některí pacienti (obvykle ti starší) si nevzpomenou, jiní je nenahlásí záměrně, aniž by si uvědomili, jaké následky to může mít a pak jsou tu (doufejme zcela vyjímečné případy), že jeden a ten samý lékař nepostřehne, případně ignoruje, že pacient už jiný lék se stejnou účinnou látkou bere a tím tak zatěžuje, případně ohrožuje, pacientovo zdraví.
"Perfektní" situace nastává v momentě, kdy pacient přichází do ordinace se zdravotním problémem a od lékaře na to dostane nový lék, aniž by lekař tušil, že se jedná o nežádoucí účinek jiného léku, který pacient už nějakou tu chvíli užívá. Ano, i to se (ne zřídka) stává. Nežádoucí účinek jednoto léku se přece nedá řešit lékem novým, nehledě na to, že ten zase může mít (a většinou má) další nežádoucí učinky… A tak taky dochází k tomu, že pacient časem polyká až 10 – 15 tablet denně. Na co pak vlastně umírá? Na samotné (původní) onemocnění, nebo na nežádoucí účinky léků?
Postřehli jste, že spotřeba léků stále stoupá, přestože by nás moderní léčba měla nemocí nadobro zbavit a stejně tak, že se zvyšuje počet chronicky nemocných? Čím to je? Mají léky vůbec za úkol nás vyléčit, anebo dlouhodobě léčit? Co je pro farmaceutické firmy asi výhodnější? Živí je odbyt... Není proto zřejmě náhoda, že mezi nejpředepisovanější léky patří např. statiny na snížení cholesterolu. Proč se číslo v tabulce s doporučovanými hodnotami LDL cholesterolu a triglyceridů postupem let neustále snižuje? Opravdu díky ověřeným výsledkům studií, které potvrzují, že čím nižší jejich hladina je, tím menší jsou rizika kardiovaskulárních onemocnění nebo to je proto, aby nad danou hodnotou było víc lidí a byli tak vhodnými kandidáty na užívání statinů? Na vedlejší, zrovna ne zanedbatelné, účinky statinů se zapomnělo?
A pak tu jsou další oblíbené způsoby léčby, zaručující pravidelný odbyt léků:
Výrobci léčiv totiž potřebují dlouhodobě nemocné a závislé na lécích - alergiky, astmatiky, pacienty s vysokým tlakem či cukrovkou. Zbytečné užívání antibiotik je pak samostatnou kapitolou nesprávného a zbytečného předepisování léků.
Všichni, co se stali lékaři, si zaslouží bez pochyb obdiv, škola je víc než náročná, výkon povolání a požadavky ve všech směrech taktéž. Podívejme se ale na jinou stránku věci, jak vypadá výuka budoucích lékařů co se možností léčby týče: na tyto potíže se předepisuje to a to (chemie, chemie), případně Vás budeme operovat. Proč se asi někteří lékaři (díky Bohu za ně) po pár letech praxe, nebo díky vlastním zkušenostem s medicínou, obrací k přírodní léčbě a na alternativní možnosti léčby...?
Už se Vám někdy stalo, že Vám "hodný" lékař podal lék na předpis přímo v jeho ordinaci a tím Vás ušetřil nejen cesty do lékárny, ale i povinného poplatku? Věřte, že tímto postupem jednal nezákonně - jde o tzv. batůžkaření. Tito lékaři jsou dohodnutí s farmaceutickou firmou, která jim do ordinace léky ráda zajistí. Lékaři na to nepřistoupí samozřejmě jen tak, léky pacientům předepisují a dávají přímo v ordinaci za účelem vlastní provize. Smutné je, že daný lék může být předepsán třeba i zbytečně a na úkor pacientova zdraví. Co Hippokratova přísaha? A vlastní svědomí?
Zdá se Vám cena za léky vysoká? Výrobci léků se hájí tím, že musí dát velké prostředky do vývoje a výzkumu. Nicméně většina těchto prostředků jde na vývoj těch léků, které jim nejvíce vydělávají, jako například kosmetické přípravky. Výzkum zatím nevyléčitelných nemocí a chorob se odehrává spíše v akademickém prostředí na univerzitách. Pokrok ve vědě, a medicíně obzvlášť, je ohromný a proto je zarážející, že neléčitelné nemoci a choroby jako například cukrovka prvního typu jsou neléčitelné.
Pokud by se podařilo cukrovku u pacientů vyléčit, farmaceutické firmy by tak přišly o ohromný objem peněz za prodej inzulinu - v roce 2010 jeho prodej zajistil farmaceutickým firmám celosvětový obrat ve výši 15,4 miliard dolarů, což je nárůst o 400 % od roku 2000. Ovšem cukrovka přináší skvělý profit nejen za léky, ale za veškeré prostředky k léčbě potřebné – inzulinová pera, glukometry, testovací proužky na měření glykémií, proužky na zjištění cukru v moči, inzulinové pumpy apod. A co potom teprve na léčbu vedlejších komplikací spojených s touto nemocí!
Doufejme tedy, že alespoň konkurenční boj povede k vývoji umělé slinivky, která by udržovala optimální hladinu cukru v krvi, eliminovala riziko hypoglykémie a výrazně zvýšila komfort i bezpečí pacientů.
Velký a stabilní příjem do kapes farmaceutických společností zajišťuje také očkování. Často slyšíme doporučení očkovat se proti chřipce, aniž bychom zároveň dostali informaci o rizicích a vedlejších účincích očkování na lidské zdraví. Nebo se Vám někdy někdo zmínil o negativních účincích hydroxidu hlinitého, který je běžně ve vakcínách obsažený? Skvělým způsobem, jak si zajistit odbyt, je vystrašit veřejnost pandemií - to pak lidé s radostí podpoří nákup nepotřebných vakcín proti chřipce. A chytrým krokem je bezseporu i to, že lidé nad 65 let jsou oočkováni na náklady zdravotní pojišťovny. Když starší člověk dostane nabídku očkování zadarmo a navíc mu pan doktor vysvětlí, jak je to pro něj přínosné, nechá si vakcínu aplikovat?
Jsou Vaše děti často nemocné? Zda se necháme očkovat proti chřipce je naše rozhodnutí, bohužel ale své děti musíme krátce po narození vystavit riziku očkování, protože nám to přikazuje zákon. I přes tlak ze strany státu přibývá lékařů a dokonci i lidí z farmaceutického průmyslu, kteří tvrdí, že očkování je často zbytečné produkuje astmatiky, alergiky, pacienty trpící ekzémy a zhoršenou imunitou, poruchami chování či dokonce autisty. Jedním z bojovníků proti povinnému očkování dětí je MUDr. Ludmila Eleková.
Nepřejídejte se, jezte dostatek ovoce a zeleniny, nekuřte, myslete pozitivně, choďte do přírody, otužujte se a sportujte - ušetříte tak peníze a Vašemu zdraví to určitě prospěje více, než polykání zbytečných (nejen) vitaminových doplňků. Je obecně známé, že tento přístup Vám pomůže se ochránit proti civilizačním chorobám, podpoří Vaší imunitu, zlepší Vaší kondici a ušetří spoustu nejen Vašich peněz.
Účelem tohoto článku nebylo kompletně popřít přínos léků a doplňků stravy na zdraví populace - některé jsou bezesporu skutečně zodpovědné za záchranu, prodloužení a zkvalitnění života pacienta – ale poukázat na možnost pečlivého a vlastního výběru v široké škále přípravků, seznámit čtenáře se stinnou stránkou farmaceutického průmyslu a donutit ho k zamyšlení se nad vlastním přístupem ke svému zdraví. Každý z nás má jen jedno...