Špatná nálada, ochromující záchvaty smutku, obavy ze ztráty kontroly a nekončící únava, při které nejste schopni vstát z postele. To je jen malý výčet příznaků depresivních a úzkostných stavů, které vám mohou velmi znepříjemnit život.
Depresemi a úzkostí trpí zhruba čtvrtina populace. V lehčích formách je lze zvládnout bez použití léků. Pokud však začnou ovlivňovat vaše fungování v běžném životě, předepíše vám lékař s největší pravděpodobností antidepresiva nebo anxiolytika. A stejně tak, jako jiné preparáty, jsou i tyto opředeny řadou mýtů, očekávání a obav.
Jak již jejich název napovídá, antidepresiva zmírňují projevy deprese. Kromě toho jsou také často předepisována při léčbě úzkostných stavů, bipolární afektivní poruchy a jiných neurotických poruch
Některé typy slabších antidepresiv vám může předepsat praktický lékař. Při dlouhodobém užívání, nebo v případě, kdy se vaše stavy nelepší/zhoršují, je však namístě vyhledat psychiatra. Mezi nejznámější antidepresiva patří Prozac, Valdoxan, Cipralex, Parolex, Trittico, Velaxin, Amitriptylin a mnoho dalších.
Tak, jako u jiných léků, se i u antidepresiv můžete setkat s řadou vedlejších účinků, zejména v počátku léčby. To je důvodem, který člověka od užívání antidepresiv mnohdy odradí, i když by jejich účinek byl v konečném důsledku sebelepší.
Jelikož je spektrum antidepresiv široké, měl by být pacient po dobu léčby sledován odborníkem. Nasazení i vysazení antidepresiv by vzhledem k možnosti vedlejších účinků mělo být pozvolné a vždy by tato terapie měla mít ryze individuální charakter. Výhodou však zůstává, že na antidepresiva nevzniká návyk.
Možnými vedlejšími účinky antidepresiv jsou:
Anxiolytika jsou léky, které potlačují projevy úzkosti. Účinek anxiolytik nastupuje rychle, ovšem čím déle se užívají, tím slábne jejich efekt. Jde o léky tlumivé a vysoce návykové, proto by neměly být dlouhodobě užívány bez dohledu lékaře, psychiatra.
Nejčastějším mýtem, který v souvislosti s anxiolytiky koluje je, že se díky nim zbavíte úzkosti. To je omyl. Anxiolytika totiž nedokáží odstranit příčinu úzkostných stavů, ale „pouze“ zmírňují její dopady. Proto jsou vhodnou první pomocí po ataku paniky apod.
Mezi nejznámější anxiolytika patří Neurol, Lexaurin, Rivotril, Diazepam, Alprazolam, Xanax a další. Jelikož jde o vysoce návykové preparáty, neměly by být užívány dlouhodobě. Většinou ne déle než 6 měsíců. Vysazovat se nemohou naráz, ale je nutné pozvolně snižovat dávky, nejlépe opět pod dohledem odborníka. Při náhlém vysazení se může projevit tzv. abstinenční syndrom, který je provázen neklidem, nespavostí a je při něm mj. zvýšené riziko epileptického záchvatu.
Možnými vedlejšími účinky anxiolytik jsou:
To je jedna z nejčastějších otázek. Abychom na ni mohli odpovědět je potřeba si v první řadě vysvětlit dva základní pojmy – psycholog a psychiatr. Psychiatr je absolventem lékařské fakulty, pracuje v nemocnici, na psychiatrii nebo v soukromé ambulanci. Jednoduše řečeno je to lékař a jako takový může předepisovat léky. Oproti tomu psycholog vystudoval na filozofické fakultě obor psychologie, je to odborník, který léčí duši, ne tělo. A co je hlavní, není lékař a nemůže předepisovat léky.
Samozřejmě i psycholog má povědomí o různých přípravcích. Umí posoudit, kdy je potřeba terapii doplnit o psychofarmaka, orientuje se v tom, jaké bývají vedlejší účinky antidepresiv a jiných preparátů, rozezná, zda klient nereaguje na léky neobvykle. Jelikož však psycholog léky nepředepisuje, jsou jeho znalosti v tomto ohledu ryze teoretické.
Léčba jakékoliv psychické poruchy, ať už s antidepresivy/anxiolytiky nebo bez nich vyžaduje také vhodně nastavenou terapii. Mnoho lidí si myslí, že jakmile začnou užívat léky, jejich stavy ihned odezní a nejlépe natrvalo. Tak jednoduché to bohužel není.
Nástup účinku psychofarmak je různý. Někdy se vám uleví během několika málo minut (anxiolytika), jindy to může trvat i několik týdnů (antidepresiva). Co je však podstatné, tyto léky nedokáží odstranit příčinu problémů, jen potlačují projevy. Proto je potřeba vhodně nastavit terapii, která se zaměří právě na odhalení pravé příčiny problémů a na jejich zvládání.
Jistě vás napadlo, že když chodíte k psychiatrovi, můžete mít terapii u něj. Ano i ne. Psychologie s psychiatrií často úzce spolupracuje. Z jednoho prostého důvodu. Psychiatr jakožto lékař se orientuje na nemoci. Pokud tedy trpíte nějakým psychickým onemocněním, může vám nabídnout plnohodnotnou léčbu. Jestliže jsou však vaše problémy spojeny s osobní nespokojeností, partnerskou krizí, pracovním vyhořením a vším, co nespadá do klasifikace psychických poruch a onemocnění, psychiatr vám sice předepíše léky, ale terapii s vámi nepovede. Oproti tomu psycholog ano.
Než navštívíte psychologa nebo psychiatra je dobré si zjistit jeho reference. Můžete dát na doporučení známých, praktického lékaře, nebo hledat hodnocení na internetu. Tam také naleznete seznam ordinací v blízkosti vašeho bydliště, záleží jen na vás, kterou si vyberete. Pokud se však stydíte, bojíte nebo nechcete navštívit kamennou poradnu, existuje řešení. V dnešní době internetu nemusíte kvůli konzultaci s psychologem opustit pohodlí svého domova, a to díky první online psychologické poradně Mojra.cz. V této poradně probíhají konzultace formou videohovoru přes Skype, WhatsApp, Viber, telefonicky nebo emailem. Nemusíte se obávat, že by online konzultace byly méně účinné než osobní kontakt s psychologem. Dostupné studie prokázaly, že online psychologická konzultace formou cam to cam je srovnatelná s návštěvou psychologické poradny. Přece jen, konzultaci s vámi povede stejný psycholog jako v kamenné poradně.