Účinky probiotik na lidské zdraví
Lidé využívali bakterie mléčného kvašení, tzv. laktobacily nebo probiotika, po tisíce let pro konzervaci i zvýšení nutriční hodnoty nejen mléčných potravin. Výsledky mnoha vědeckých studií (například nedávná studie švédských vědců o přínosu laktobacilů pro lidský organismus) poukazují na pozitivní účinky probiotik na lidské zdraví a to zejména při potížích trávicího traktu. Kazašští pastevci hojně užívající kysané mléko se dožívali neobvykle vysokého věku a například v Japonsku, zemi s nejdelší průměrnou délkou života, se probiotické výrobky hojně užívají.
Některé vědecké práce také poukazují na spojitost mezi přítomností laktobacilů v organismu a rozvojem alergií. Zatímco Lactobacillus reuteri, jeden ze zástupců z řad laktobacilů, byl přítomen v těle 30-40 % světové populace, dnes je to jen 10-20 %. Tento pokles výskytu laktobacilů v těle obyvatel vyspělých zemí je přisuzován zejména nevhodnému stravování. Hlavním důvodem je nižší konzumace kvašených potravin (například kysaného zelí) a nadměrné využívání konzervantů, které bakterie v těle zabíjejí.
Laktobacily a podpora imunity
Lactobacillus acidophilus je pravděpodobně nejznámějším probiotikem, produkujícím kyselinu mléčnou, která je zodpovědná za charakteristickou chuť kysaných mléčných výrobků. Tato bakterie se živí laktózou (mléčným cukrem) a tím tak pomáhá zlepšovat snášenlivost lidem s intolerancí laktózy. V lidském těle se bakterie Lactobacillus acidophilus vyskytuje zejména v trávicím traktu, dutině ústní a ženských pohlavních orgánech, kde má za úkol zničit škodlivé bakterie zejména produkcí kyseliny mléčné a podpořit tím imunitní systém. Nižší pH také podporuje vstřebávání některých minerálů a živin.
Podle Gabriely Sinkiewicz z university v Malmö jen jedna ze sedmi Evropanek má v mateřském mléce bakterii Lactobacillus reuteri, pomáhající kojenci s vývojem vlastní imunity. Naopak mateřské mléko žen v Japonsku a rozvojových zemích je většinou bohaté na tuto bakterii a zároveň výskyt alergií u dětí je výrazně menší.
Probiotika působí preventivně proti rakovině střev, je však i přes užívání probiotik důležité dodržovat správnou životosprávu, tzn. nekouřit, omezit příjem transmastných kyselin (přítomných zejména v uzeninách) a mít dostatek pohybu. Dále bylo zjištěno, že laktobacily mají pozitivní vliv na stav dásní a zubů – jen po 14 dnech užívání žvýkaček obsahujících laktobacily se zmenšuje výskyt zubního plaku a krvácení dásní.
Užívání probiotik s antibiotiky
Katastrofou pro střevní mikroflóru je ovšem užívání antibiotik, která ničí vše, co jim přijde do cesty. Tím se snižuje obranyschopnost organismu. Z tohoto důvodu je dobré tělu pomoci s obnovou střevní mikroflóry užíváním kvalitních probiotik (například probiotika Swiss Natural nebo probiotika Biopron).
Probiotika se doporučuje zároveň užívat společně s antibiotiky (minimálně 3-4 hodiny po požití antibiotik, aby bylo zničeno co nejméně probiotických bakterií), anebo ihned poté, co léčba antibiotiky skončí. Současným užíváním probiotik s antibiotiky se snižuje negativní dopad léčby na střevní flóru, tj. sníží se riziko výskytu zažívacích potíží jako je průjem (zejména u dětí), bolest žaludku, vaginální mykóza apod.
