Jak snížit vysoký cholesterol
Cholesterol je tuková látka steroidní struktury, bez kterého se navzdory jeho špatné reputaci tělo neobejde a dokonce si jej i samo vytváří v játrech. Cholesterol je totiž součástí buněčných membrán (nejvíce je zastoupen v nervové tkáni), dále je nepostradatelný k syntéze hormonů, vitaminu D či žluči.
Avšak tělo si dokáže potřebné množství cholesterolu vytvořit a pouze jeho malé množství (cca kolem 2 g denně) v krvi je třeba, aby uspokojilo potřeby organismu. Jeho příliš velké množství, obzvlášť v kombinaci s poškozením žil způsobeném například příliš vysokou hladinou cukru v krvi (ano, nejen tuk je „ten špatný“), vede k usazování v cévách a následně vážným zdravotním komplikacím, které často končí i tragicky. Mezi nejčastější zdravotní komplikace se řadí ateroskleróza, známá také jako kornatění tepen, jejíž vlivem často dochází ke zvyšování krevního tlaku, infarktu, mrtvice, tvorbě krevních sraženin či impotenci.
Není však cholesterol jako cholesterol – zjednodušeně rozeznáváme „hodný“ HDL (high-density lipoprotein) cholesterol a „zlý“ LDL (low-density lipoprotein) cholesterol. Pokud se mluví o škodlivém cholesterolu, je tím vždy myšlen právě LDL. Mezi nebezpečné tuky vyskytující se v krvi řadíme kromě LDL cholesterolu také triglyceridy, jejichž zvýšená hladina v krvi představuje podobné riziko, jako je tomu u LDL cholesterolu. Jako krajní hodnoty pro tyto sledované tuky jsou uváděny:
- celkový cholesterol by měl být nižší než 5 mmol/l,
- HDL (ten „hodný“) cholesterol by měl být vyšší než 1,0 mmol/l u mužů, u žen pak vyšší 1,2 mmol/l,
- LDL (ten „zlý“) cholesterol by neměl překračovat hodnotu 2,5 – 3,0 mmol/l,
- triglyceridy by se neměly vyskytovat v koncentraci převyšující 1,7 mmol/l.
Co způsobuje vysoký cholesterol?
Některé nemoci či užívání léků mohou vést ke zvýšené hladině cholesterolu v krvi, avšak u většiny pacientů jsou na vině špatné stravovací návyky, obezita, nedostatek pohybu, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a v neposlední řadě přispívají zděděné genetické předpoklady.
Snižování vysoké hladiny cholesterolu bez léků
Při zjištění vysoké hladiny cholesterolu není ihned nutné sáhnout po lécích, naopak by měly být vyzkoušeny všechny alternativy a léky na vysoký cholesterol by měly být tou poslední volbou.
Základem stravy pacientů trpících vysokou hladinou cholesterolu by měly být potraviny bohaté na vlákninu, omega-3 mastné kyseliny, zelenina a ovoce. Naopak by se (nejen) osoby trpící vysokou hladinou cholesterolu v krvi vyhýbat trans-mastným kyselinám (které obsahují zejména levné rostlinné oleje, na příklad slunečnicový, sójový či řepkový), zoxidovanému cholesterolu (živočišným tukům upraveným za vysokých teplot při smažení, grilování či pečení) či jednoduchým cukrům.
Ve zkratce: jezte co nejméně smažených a jiným obdobným tepelným způsobem upravených potravin, vyhýbejte se slazeným nápojům a sladkostem, naopak si můžete dopřát v neomezené míře zeleninu, ovoce, ryby, s mírou pak ořechy (nepražené a neosolené). Pokud přidáte i trochu pohybu, měli byste mít nad cholesterolem vyhráno…
Léčba vysokého cholesterolu pomocí léků
Užívání léků na snižování cholesterolu není spásou a mělo by, což bohužel není, být jen krajní volbou. Lidé i lékaři léky prostě milují a většina pacientů trpících vysokou hladinou cholesterolu má velké rezervy ve své životosprávě. Pokud doktor pacientovi léky předepíše, je stále potřeba se držet zdravých stravovacích návyků, být fyzicky aktivní, snížit nadváhu (pokud je to třeba) a vyhýbat se kouření či nadměrné konzumaci alkoholu.
Mezi nejčastěji užívané léky na snížení cholesterolu se řadí:
- Statiny – tyto léky jsou velice účinné při snižování LDL cholesterolu tím, že blokují jeho tvorbu. Na druhou stranu si tento handicap tělo brzy vykompenzuje tím, že začne efektivněji vstřebávat cholesterol z potravy a lékař tak musí předepsat léky s další účinnou látkou, ezetimibem. Statiny jsou skupinou účinných látek, mezi které se řadí:
- atorvastatin (léky Atoris, Apo-Atorvastatin, Amedo, Larus, Sortis, Torvacard, Tulip aj.),
- rosuvastatin (léky Crestor, Mertenil, Rosucard, Rosumop, Rosuvastatin, Sorvasta, Tintaros aj.),
- simvastatin (léky Gensi, Simvastatin, Vasilip, Zocor aj.),
- fluvastatin (léky Lescol a Fluvastatin).
- Ezetimib – užívá se jako doplněk ke statinům nebo samostatně, aby blokoval vstřebávání cholesterolu z potravy ve střevě. Naopak je ovšem potřeba doplnit ezetimib (například v léku Ezetrol) statiny, protože tělo na jeho užívání reaguje zvýšenou produkcí cholesterolu, kterou právě statiny blokují. Spojením simvastatinu a ezetimibu do jednoho vznikl lék Inegy.
- Fibráty - tato skupina účinných látek je schopna zvyšovat hladinu HDL cholesterolu a naopak lehce snižovat hladinu škodlivého LDL cholesterolu. Naopak poměrně výrazně snižují fibráty hladinu triglyceridů.
- Pryskyřice – tato skupina látek je v redukci cholesterolu o trochu méně účinná, než výše uvedené, avšak cena za léky je výrazně nižší. Avšak poměrně často se jako nežádoucí vedlejší účinek objevuje u pacientů zácpa.
Rizika spojená s užíváním statinů
Statiny jsou velice oblíbené a často bohužel předepisované lékařem, přestože pacient ani nezkusil změnit svou životosprávu. Jejich účinnost je dána tím, že jsou schopny blokovat enzym HMG-CoA (3-hydroxy 3- methyl glutaryl-CoA reduktázu), který je klíčovým enzymem k produkci cholesterolu v těle a naopak statiny podporují játra při odstraňování LDL cholesterolu – tím mohou snížit celkovou hladinu cholesterolu o 20 až 60 %.
Užívání statinů ovšem představuje i určitá rizika. Mezi nejčastější vedlejší účinky se řadí bolesti hlavy, bolesti břicha, nadýmání, průjem, nevolnost a výskyt vyrážky. U lidí, kteří užívají statiny ve vysokých dávkách (40-80mg denně), se může v důsledku jejich užívání rozvinout diabetes 2. typu, tato incidence je zhruba u 1 z 500 pacientů.
Pokud pacient užívající statiny pociťuje bolesti svalů a křeče (ovšem ne z namožení či po úrazu), měl by na to okamžitě upozornit svého doktora. Užívání statinů totiž může vést k akutnímu zánětu svalů, k rozpadu svalových vláken (k tzv. rozpouštění - rabdomyolýze).
K zesílení vedlejších účinků vede současné užívání statinů (simvastatinu a atorastatinu) a grapefruitu, proto se doporučuje toto ovoce vyřadit z jídelníčku, včetně grapefruitové šťávy.
Léky se statiny nesmí užívat lidé s onemocněním jater (i proto by měl být před jejich nasazení lékařem proveden kontrolní odběr krve), těhotné a kojící ženy. Kvůli možné interakci statinů s jinými léky je potřeba jejich užívání vždy nahlásit lékaři či lékárníkovi.
