Alkohol se do krve začíná vstřebávat v ústní dutině, pokračuje v jícnu, žaludku a v tenkém střevě. V organismu je alkohol metabolizován pomocí jaterních enzymů, stejně jako veškeré léky, které užijeme perorálně (tj. spolkneme je). Játra jsou proto nejčastějším místem interakcí - jak alkohol, tak léky ovlivňují činnost jaterních enzymů. Proto se k většině léků (jak k vázaným na lékařský předpis, tak k volně prodejným léčivým či bylinným přípravkům) nedoporučuje současná konzumace alkoholu, protože ten může výrazně změnit metabolismus podaného léku a způsobit tak velké zdravotní komplikace.
Mezi krátkodobé nežádoucí účinky se řadí například:
Mezi vážnější zdravotní komplikace patří nejčastěji:
Alkohol může snížit efektivitu léčivých látek obsažených v medikamentech nebo jejich účinky vyrušit téměř úplně. V jiných případech může naopak učinit léky více nebezpečnými či dokonce toxickými pro lidský organismus a dokonce velice malé dávky alkoholu mohou zesílit vedlejší účinky léků, jako jsou například ospalost, ztráta koncentrace či malátnost, což může sekundárně představovat zvýšené riziko úrazu nebo úmrtí, způsobeného dopravní nehodou či při práci se stroji.
Protože alkohol může negativně spolupůsobit se stovkami běžně užívaných léků, je důležité číst varování na obalech a příbalových letácích, případně se ptát doktora či lékárníka zda je bezpečné konzumovat alkoholické nápoje společně s léky nebo potravinovými doplňky, které užíváte.
Jelikož více než dvě třetiny lidí alespoň příležitostně konzumují alkoholické nápoje a velká část z nich užívá nějaké léky (nejčastěji na cukrovku 2. typu, vysoký krevní tlak, cholesterol, spaní, deprese, epilepsii, alergie a mnohé další), zdravotní problémy vzniklé kombinací léků a alkoholu nejsou nijak výjimečné. Výskyt těchto problémů není neobvyklý zejména u lidí v důchodovém věku, kteří jednak alkohol odbourávají pomaleji a jednak pravidelně užívají větší množství léků. Pokud si dopřejí skleničku alkoholu, vystavují se tak minimálně zvýšenému riziku zlomenin při pádech v důsledku ztráty stability a koncentrace.
V neposlední řadě může být i samotné užívání alkoholu zodpovědné za zhoršení zdravotního stavu pacienta i přesto, že k žádné interakci mezi léky nedochází. Je například dobře známé, že konzumace alkoholu v období těhotenství může způsobit poškození plodu či dokonce potrat a to zejména na jeho počátku.
Mezi nejrizikovější skupiny látek podávané současně s alkoholickými nápoji se řadí zejména léky na nespavost, alergie, chřipku a nachlazení, žilní a srdeční potíže, deprese, úzkost, epilepsii, snížení srážlivosti krve, cukrovku, zvětšenou prostatu, poruchy trávení, vysoký krevní tlak, mykózy, vysokou hladinu cholesterolu, infekce, bolesti, nevolnost a mnoho dalších.
V žádném případě není vhodné tlumit následky doznívající opilosti pomocí NĚKTERÝCH léků na bolest, jak to bohužel mnoho lidí dělá. Na tlumení obtíží spojených s dozníváním opilosti (kocovinou) se nedoporučuje například velmi oblíbená účinná látka Ibuprofen (např. Ibalgin, Ibumax, Nurofen, Apo-Ibuprofen, aj.), z důvodu, že poškozují nejen alkohol odbourávající játra, ale mohou také postupně zapříčinit vznik žaludečních vředů a krvácení v trávicím ústrojí.
Ve skutečnosti nejsou antidepresiva takovou hrozbou jako anxiolytika (léky proti krátkodobé úzkosti obsahující tzv. benzodiazepiny - například Diazepam, Neurol, Xanax, Rivotril, Lexaurin). Ty jsou často chybně předepisovány při depresivních reakcích v důsledku tíživé situace, i když se nejedná o depresi jako nemoc. Protože je velice jednoduché si na užívání těchto léků navyknout, je důležité je brát jen krátkodobě, což bohužel mnoho pacientů (a lékařů) nerespektuje. V kombinaci s alkoholem navíc představují tyto léky mimořádné nebezpečí. Například dobře známý Diazepam může prohloubit útlum, jehož následkem může být dokonce bezvědomí nebo zástava dechu. Ve výjimečných případech (v závislosti na dávce) může naopak užívání Diazepamu způsobovat zvýšenou agresivitu jedince.
Při konzumaci alkoholu společně s antidepresivy (jako je například Prozac) se zvyšují jejich vedlejší účinky jako je ospalost, snížení koncentrace a koordinace, nebo zpomalení reakcí na okolí. Zároveň se místo očekávané psychické úlevy může deprese dále prohlubovat.
Při užívání léků patřících do skupiny tzv. beta-blokátorů (např. Sectral, Lokren, Betaxa, Bisoprolol, Atram, Tenoloc, Betaloc, Nebilet aj.) hrozí při kombinaci s alkoholem snížení jejich účinnosti a proto je doporučováno se alkoholu vyhýbat.
Naopak u skupiny tzv. ACE-Inhibitorů (např. Acesial, Ramipril, Tensiomin, Enap, Enapril, Prestarium, Perindopril, Apo-Perindo, Dapril, Diroton, Lisipril aj.) hrozí zvýšení jejich účinku a příliš rychlý pokles krevního tlaku. To pak může vést k mdlobám.
Velice nebezpečnou kombinací pro játra je také užití alkoholu k lékům na potlačení alergických reakcí, tzv. antihistaminik (např. Aerius, Analergin, Claritine, Fenistil, Flonidan, Xyzal, Zodac, Zyrtec aj.). Alkohol často zvyšuje také jejich nežádoucí účinek – únavu a ospalost.
Nebezpečné jsou ale také interakce alkoholu a některých bylin jako například pepřovníku opojného (známého jako kava kava), třezalky tečkované (součástí některých léků proti úzkostem a nespavosti, například roztok Novo-Passit, GS Anxiolan), kozlíku lékařského (Kozlík Kneipp tablety, Persen, GS Anxiolan, Hova) a nebo levandule lékařské.
I užívání některý tipů antibiotik společně s alkoholem může způsobit až poškození jater, ale i srdeční či mozkovou příhodu. Dále se mohou zesílené vedlejší účinky antibiotik projevit nevolností, zvracením, bolestmi hlavy, zarudnutým obličejem s návaly horka, bušením srdce či prudkým kolísáním krevního tlaku.
Mezi základní pravidla léčby epilepsie patří kromě pravidelného užívání předepsaných léků také úprava životosprávy, ze které je mimo jiné zcela vyřazen alkohol, který může vyvolat epileptický záchvat při požití již malého množství. Zanedbatelné nejsou ani interakce alkoholu a antiepileptik a to především v játrech.
Někteří doktoři doporučují se při epilepsii alkoholu vyhýbat úplně, jiní jeho užívání v malých dávkách dobře kompenzovaným pacientům bez epileptických záchvatů občas povolují.
Některé skupiny perorálních antidiabetik (léky na léčení cukrovky 2. typu) mohou způsobit v interakci s alkoholem rychlý pokles krevního cukru (hypoglykémii), nevolnost s následným zvracením, bolesti hlavy, bušení srdce a prudké kolísání krevního tlaku.
K metabolické acidóze (porucha rovnováhy vnitřního prostředí) může dojít při konzumaci většího množství alkoholu společně s užíváním léků obsahujících účinnou látku metformin (např. Stadamet, Siofor, Normaglyc, Metformin, Komboglyze, Janumet, Glucophage, Glibomet, Eucreas, Competact). Rozvrat vnitřního prostředí se projeví např. nevolností, zvracením, zvýšenou spavostí, zmateností, poruchami vidění apod.
Léky obsahující účinnou látku glimepirid (Amaril, Eglymad, Glimepirid, Glymexan, Medopirid, Oltar) mohou v kombinaci s alkoholem způsobovat závratě, nevolnost, zrudnutí obličeje a životu nebezpečné hypoglykémie.
Léky na spaní jsou vázané na lékařský předpis, proto by pacienty na rizika spojená s užíváním těchto léků společně s alkoholickými nápoji měl upozornit lékař nebo minimálně lékárník, který lék pacientovi vydává. Při užívání léků na spaní je obecně doporučeno se alkoholu zcela vyhýbat, protože alkohol výrazně zvyšuje tlumivé účinky těchto léčivých přípravků. Opatření platí ale také při užívání bylinných volně prodejných přípravků a doplňků. Mezi nejčastěji předepisované léky z této skupiny patří např. Hypnogen, Stilnox, Sanval, Zolpidem a mnoho dalších.
Únava, ospalost, extrémní malátnost a závratě, výrazně zvyšují riziko zranění z pádů či dopravních nehod. Mezi další zdravotní komplikace vznikající z této kombinace patří snížení krevního tlaku a obtíže s dýcháním.
Alkohol sice nesnižuje efektivitu hormonální antikoncepce, ale je stejně jako antikoncepční tablety odbouráván v játrech, což přispívá k jejich nadměrnému zatěžování.
Navzdory novým poznatkům o cholesterolu, které poukazují na jeho potřebnost a naopak velice rizikové užívání statinů, jsou léky se statiny (například Atoris, Atorvastatin, Sortis, Mertenil, Rosucard, Sorvasta, Lescol, Fluvastatin aj.) stále předepisovány velké části populace.
Rizika spojená s jejich užíváním jsou pak znásobena, pokud pacient tyto léky kombinuje s alkoholem. Interakcí totiž dochází k pomalému poškozování jater až po jejich úplnou devastaci.